Rodinné focení nemusí znamenat postavit se strnule před foťák
Když se řekne rodinné focení, spousta lidí si možná představí rodinu stojící vedle sebe a usmívající se do objektivu.
Já to mám ale trochu jinak.
Na rodinném focení mě mnohem víc zajímá, co spolu opravdu děláte. Jak se děti rozběhnou, když něco objeví. Jak se sourozenec snaží dohnat toho druhého. Jak dítě natáhne ruku ke koze, aby ji nakrmilo. Jak se rodiče smějí něčemu, co se právě stalo.
Proto mám ráda focení, při kterém se vlastně nefotí „pro fotky“.
Fotí se společně strávený čas.
A přesně tak vzniklo i toto rodinné focení na farmě Apolenka ve Spojilu u Pardubic. Apolenka je místo, kde se přirozeně potkávají zvířata, příroda, dětské hřiště a prostor pro volný pohyb. Nachází se jen kousek od Pardubic a je proto skvělým místem pro rodinný výlet i focení s dětmi.
Farma Apolenka jako místo pro rodinné focení
Na focení s dětmi je pro mě důležité především to, aby měly co dělat.
Nechci po nich, aby třicet minut stály na jednom místě a poslouchaly pokyny fotografa. Na farmě je to naštěstí přesně naopak.
Děti mohou běhat, pozorovat zvířata, hrát si, krmit kozy, zastavit se u výběhu nebo se jen tak toulat cestou. A rodiče se mohou věnovat jim místo toho, aby řešili, kam se mají postavit a jestli se právě teď všichni dívají do objektivu.
A právě v takových chvílích vznikají fotografie, které mám na rodinném focení nejraději. Ne dokonale naaranžované. Ale skutečné.
Když děti nemusí pózovat
Tahle holčička si během focení všimla kozy. Natáhla k ní ruku a chvíli jsme jen pozorovali, co se bude dít.
A já jsem mohla fotit. Nemusela jsem jí říkat, kam se má postavit. Nemusela se usmívat. Nemusela se dívat na mě. Stačilo být u toho.
Na fotografii pak není jen dítě a zvíře. Je na ní zachycená její zvědavost, soustředění, jemnost toho okamžiku a způsob, jakým svět objevuje.
A přesně kvůli těmto momentům mě baví rodinná dokumentární fotografie.
Děti na hřišti, rodiče v pohybu a žádné „řekněte sýr“
Rodinné focení na farmě navíc nemusí být jen o zvířatech.
Část focení jsme strávili také při obyčejné hře a pohybu. Děti se rozběhly, rodiče je následovali a najednou se z obyčejné procházky stala série fotografií, která podle mě mnohem lépe vystihuje jejich rodinu než klasický portrét.
A přesně tohle mám na focení rodin ráda.
Děti jsou děti.
Běhají rychleji, než bychom čekali. Někdy se hádají, někdy utíkají opačným směrem a někdy se prostě zastaví a začnou si hrát. Nemusíme nic z toho zastavovat. Naopak. Právě tyto situace jsou často tím nejcennějším, co si z focení odnesete.
Pokud hledáte rodinného fotografa v Pardubicích, nemusíte mít před focením připravené žádné dokonalé oblečení, naučené pózy ani představu, jak přesně má focení probíhat. Stačí příjít se svými dětmi takovými, jaké právě jsou.
Můžeme se projít, jít na hřiště, podívat se na zvířata nebo jen nechat děti rozhodovat, kam půjdeme dál.
Já budu mezitím hledat světlo, emoce, drobné detaily a okamžiky mezi vámi.
Protože právě ty se po letech mění v ty nejcennější fotografie.
Kde se můžeme fotit v okolí Pardubic?
Farma Apolenka je jednou z možností, které mám pro rodinné focení Pardubice a okolí ráda. Její velkou výhodou je přirozené prostředí, zvířata a možnosti pro děti, takže focení může probíhat velmi nenuceně.
Pokud ale Apolenka není váš šálek kávy, můžeme vybrat i jiné místo v Pardubicích a okolí – park, les, louku nebo místo, které máte rádi vy sami.
Nejdůležitější pro mě není místo. Je to to, aby vám tam spolu bylo dobře.
A potom už jen stačí nechat děti být dětmi.
Já se postarám o zbytek.