Představa, která zazněla od tohoto páru před focením: ,,Chtěli bychom vyfotit městský portrét. Ale nechceme starou Prahu. Spíš něco, co je pro nás běžné. A taky ne moc romantické. Pár fotek ano, ale chtěli bychom i fotky, které jen nekřičí, že jsme pár.” Tak. Ještě, že ty hovory před focením máme, protože jinak bych je do ulic Karlína asi nevzala. A byla by to škoda.
Focení jsme podnikli v létě při ranní zlaté hodince. Ano, znamená to, že sraz byl v 6 hodin ráno. Při zazvonění budíku ve 4,30 jsem se s tímto nápadem mírně proklínala. A klienti na tom dle vyprávění nebyli lépe. Při příchodu do prázdných ulic a prvních paprsků lesknoucích se o zábradlí z nás ale jakékoli pochyby opadly. Je to magický čas. Praha ještě nevstává. Auta téměř nejezdí. Nemusíte čekat, než projde spěchající dav. A to světlo… to stojí rozhodně za přivstání :)
Městský portrét je jednou z mých nejoblíbenějších disciplín. Zejména pokud je to také vaše přirozené prostředí, protože je to z fotek cítit. Díky architektuře můžeme vytvářet neotřelé kompozice, které byste v přírodě hledali jen těžko. Pokud vás láká nechat si zachytit vaše chvíle tímto způsobem navždy, určitě mi napište :)